Historie
Začalo to jablkem
Začátkem devadesátých let se po předchozích jednáních setkali ovocnáři z Horňácka s dobrovolníky z Českého svazu ochránců přírody ve Veselí nad Moravou. Oběma skupinám nebylo lhostejné, že mizí staré ovocné sady a stromy, že se o ně méně, nebo vůbec nepečuje pečuje a ovoce nevyužívá. A co víc, s těmito starými sady nenávratně mizely tradiční krajové odrůdy ovoce. Na základě onoho setkání začalo mapování starých krajových odrůd ovoce a postupně se z Horňácka rozšířilo po celé oblasti Bílých Karpat. Část takto zachovaných krajových odrůd je naroubována v genofondovém sadu ve Velké nad Veličkou. Ten vznikal postupně od roku 1991 a je součástí Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem. Původně měl rozlohu 3 ha, v současnosti se jeho plocha rozšiřuje a dosud je v něm vysázeno přes 500 stromů různých ovocných druhů. Každoročně se některé stromy přeroubovávají znovu objevenými odrůdami.
Obdobný sad založila v Poteči na Valašskokloboucku ZO ČSOP Kosenka. Na hektarovém pozemku je vysázeno více než 200 stromků – téměř padesát odrůd jabloní, švestek, hrušek, třešní, višní, ořechů a oskeruší pěstovaných na jižním Valašsku. ZO ČSOP Bílé Karpaty plánuje vysazení dalších dvou genofondových sadů tradičních odrůd v dalších místech v CHKO Bílé Karpaty tak, aby svým umístěním postihovaly různé přírodní podmínky v regionu.
Lahodné produkty
Genofondové sady vznikly jako nutnost a zřejmě jediný způsob záchrany tradičních ovocných odrůd za situace, kdy jsou v řadě případů staré sady, v nichž byla většina mnohdy téměř vymizelých odrůd nalezena, ohrožovány stářím stromů, nedostatkem jejich údržby a péče či dokonce hrozbou jejich skácení.
Tento čistě ovocnářský projekt se v polovině devadesátých let rozšířil o hledání a obnovování způsobů zpracování ovoce. Důvodem k tomuto rozšíření původní záchranářské aktivity byla úvaha, že se lidé budou starat o své sady, pokud budou ovoce užívat jak tomu bylo dříve. Průkopníkem těchto trendů je ovocnář a ekologický zemědělec Zdeněk Ševčík z Pitína. Od roku 1994 zpracovává ovoce ze svých sadů v nové sušírně ovoce a o jeho odbyt nemá nouzi.
V roce 1998 vzniklo Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (OS TBK), kterému se podařilo získat pro uvedený ovocnářský projekt podporu od lucemburského ministerstva životního prostředí. V tomto projektu jsme spolupracovali s lucemburskou nadací Hëllef fir d'Natur. Projekt byl zaměřený na mapování tradičních ovocných odrůd a především na zpracování ovoce. V roce 2000 vznikla díky tomuto projektu v Hostětíně, v někdejší stodole zemědělské usedlosti moštárna, v níž se na podzim roku 2000 začal vyrábět jablečný mošt. Současně se vznikem OS TBK byla zaregistrována také ochranná známka Tradice Bílých Karpat s výhledem, že v budoucnosti bude sloužit pro místní či regionální výrobky. V té době byl pro OS TBK prioritou vlastní provoz moštárny jako příkladu toho, že se ovocnářství v Bílých Karpatech může rozvíjet. O správnosti tohoto kroku svědčí skutečnost, že po celou dobu fungování hostětínské moštárny byla její produkce každoročně vyprodána ještě před zahájením další zpracovatelské sezóny.
Dobrá značka pro místní výrobky
V současné době se OS TBK zabývá projektem udělování regionální ochranné známky Tradice Bílých Karpat®. Jejím smyslem je podpora výrobců a producentů působících v regionu vymezeném hranicemi CHKO Bílé Karpaty, kteří při své činnosti upřednostňují tradiční výrobky i pracovní postupy společně s ohleduplným vztahem k životnímu prostředí a přírodě Bílých Karpat. Ochranná známka by měla sloužit producentům i jejich zákazníkům.
Producent získáním známky jednoznačně prokazuje kvalitu svého výrobku či poskytované služby díky náročným kritériím, která musí před jejím získáním splňovat. Současně se jemu i jeho výrobkům dostává marketingové podpory v rámci činnosti OS TBK. Zákazník má u zboží se známkou TBK zaručenu jeho vysokou kvalitu a mezi ostatními druhy zboží je okamžitě orientován na skutečně místní a regionální výrobky. V neposlední řadě lze užíváním a uplatňováním ochranné známky TBK napomáhat při budování pozitivního vztahu k regionu Bílých Karpat.
